Ladakh, nebo také jinak ,,malý Tibet,, je výjimečně zachovalá část staré a na čínském území téměř zničené tibetské kultury ..
Tibet jak známo podlehl čínské okupaci v padesátých letech dvacátého století a jeho unikátní kultura utrpěla v této době skutečně velice citelnou ránu. Dalajláma byl nucen v zájmu zachování vlastního života uprchnout do Indie, kde v indické ,,Dharamsale,, žije dodnes a tibeťané taktéž neustále čekají na jeho triumfální návrat. Bohužel Čínská komunistická demagogie prozatím neumožnila opětovný a naprosto oprávněný návrat Tibetu a jeho samostatné a nezávislé fungování.Ladakh je oblast, která již pochopitelně za dob existence samostatného Tibetu existovala a plnila značně významnou roli ve tvorbě a jakési svébytnosti tibetské kultury a především budhistickém vzdělávání.Právě v dnešní době, kdy Tibet již mnoho desetiletí není samostatným státem, území Ladakhu je jakýmsi stále živoucím ,,skanzenem,, pravé a neporušené tibetské kultury a současné kláštery jsou skutečně perfektně udržované a stále používané.Mnoho potenciálních mnichů již samozřejmě přešlo na moderní způsob života ve stylu známého a prostoduchého konzumu a po osobní diskusi s některými z nich jsem nabyl dojmu, že materiální hodnoty i zde u mnohých, předčily skutečné duchovní hodnoty budhistické nauky. Nicméně taktéž ovšem nutno dodat, že jejich chování a projevy byly maximálně slušné a zdrženlivé a tudíž na hony vzdálené naší ,,velice neochotné a hektické,, společnosti. Ladakh ale každopádně nabízí jedinečný a neobvyklý pohled do budhistického světa, do toho světa, který byl zničen jinde na svém vlastním území pod taktovkou zcela nesmyslné myšlenky bezohledného komunistického státu. Čína ovšem jak známo, na nic nebere ohled a sleduje pouze své vlastní zájmy, které jsou většinou v rozporu se současným světovým trendem. Nicméně obchodně si vede velmi dobře a pokud někdo zná čínská města jako třeba Peking nebo Shangai, určitě mi dá za pravdu když bych řekl, že tato města mají jen stěží kde jinde na světě konkurenci – myšleno samozřejmě obchodně a nemluvě ještě třeba o Hong Kongu. V každém případě oblast Ladakhu je právě unikátní tím, ža na čínském území toto vše bylo již buď totálně zničeno, nebo podlehlo drtivému znehodnocení. Zde můžete vidět ještě budhistický svět takový jaký býval i když na mnohých místech by byla nutně potřeba mnohem lepší údržba.Indie sice také zcela evidentně nemá o zachování tibetské kultury nijaký mimořádný zájem, alespoň ji ovšem neničí a jak se říká – nechá žít. Oblast Ladakhu v poslední době navštěvuje čím dál více turistů a pokud je ,,klidná půda pod nohama,, ve Srinagaru, dá se oblast Ladakhu projet – dá se říci – bezpečně. V každém případě se táhne podél hranic s Pakistánem a tato oblast bude ,,horká,, asi svým způsobem vždy .
