Indonesia – stavby lodí

AsieComments are off for this post.

You Are Here:Indonesia – stavby lodí

Stavby lodí v Indonesii jsou dnes jakousi tradiční záležitostí, ale svým způsobem jsou naprostým unikátem jak po stránce konstrukční, tak z hlediska jedinečnosti použitých materiálů a jejich následných vlastností ..

Tyto lodě se dělí v podstatě na dvě hlavní skupiny a to ,, PINISI ,, a ,, PERAHU ,, V dávných dobách byly běžně a v hojných počtech k vidění na všech světových mořích a oceánech krásné a masivní galéry a škunery, které mívaly zpravidla typický tvar a podobné konstrukční schéma. Mnozí dobře vědí o těchto lodích, které byly kostruovány v Portugalsku, Španělsku, Anglii, Holandsku a jiných evropských zemích, ovšem dosti málo se vědělo o lodích velice podobných konstrukcí, které se vyráběly tradičním způsobem v Indonésii a to především na ostrově SULAWESI – bývalý CELEBES – nebo na KALIMANTANU – bývalé BORNEO – Na rozdíl od Evropy, která již dávno přešla na nové konstrukce a hlavně jiné materiály, se na těchto indonéských ostrovech tyto typy lodí vyrábí dodnes.Nutno podotknout, že neustále stejným tradičním způsobem, ve stejných nádherných tvarech a ze stejných materiálů, jako například před šesti sty lety.Používá se několik druhů tropických dřev, vše se dělá výhradně ručně, snad jen s výjimkou používání malého elektrického ručního nářadí, které jsem při své poslední návštěvě viděl a kterým se snad dá docílit především lepšího detailního opracování a získání větší rychlosti v celkové stavbě lodi.Jinak vše zůstává naprosto věrno tradičním hodnotám a celá i třeba padesátimetrová loď o výtlaku několka set tun se dělá prakticky bez jakýchkoliv dopředu rozkreslených plánů a jediným daným kritériem je její délka.
Viděl jsem téměř dokončené dvě skutečně obrovské lodě v Biře na ostrově Sulawesi, které byly téměř 56m dlouhé. Při pohledu na ně jsem měl pocit, že něco takového snad ani není možné bez jakýchkoliv konstrukčních plánů tak dokonale postavit.Přesto tomu tak ale bylo, i tyto lodě byly stavěné podle starých tradic a opět jediné přesné kritérium při stavbě byla jejich délka. I takto obrovské lodě se staví přímo na plážích, podepřené pouze jakýmisi ,,obrovskými dřevěnými kozami,, a po dokončení je spouštění lodí spojeno s velkým slavnostním obřadem. Čeká se na příhodný okamžik, na den nejvyššího přílivu a poté se loď velice opatrně spouští po malých kouscích na moře.Této ,,ceremonie,, se zpravidla účastní všichni kdo se na stavbě podíleli a po úspěšném prvním spuštění na vodu se také úspěšně slaví. Je velice zajímavé sledovat jednotlivé fáze stavby lodi a jak rychle se celá stavba mění a postupně dostává své tvary. Stavba se obvykle dělí na dvě hlavní fáze a to na hrubou stavbu trupu s vnitřním rozložením a prostorovou situací a na fázi druhou – výroba a konečná úprava interiéru. Právě tato druhá fáze výroby bývá o poznání pracnější a taktéž právě zde záleží na detailním umění a konečném zpracování. Také není výjimkou, že právě tato druhá a konečná fáze stavby bývá i finančně náročnější. Do této pracovní fáze se taktéž započítává pořízení a instalace plachet, vnitřního elektrozařízení, navigační systém, motor a jeho instalace i konečné vybavení kajut a společných prostor. Přesto, že je vše skutečně zpracováváno výhradně ručně, veškeré i zakončovací práce vypadají velice hezky do detailu zvládnuty.Po celá staletí se indonéští mořeplavci úspěšně plavili po všech možných mořích i oceánech a zcela běžně na těchto lodích překonávali takové vzdálenosti, jako třeba na Madagaskar, nebo do Austrálie. Tyto lodě jsou dodnes skutečně svým způsobem unikátem a značné množství zahraničních ,,investorů,, si je nechává stavět. V Indonésii je totiž tyto lodě možné stále ještě postavit za zhruba jednu desetinu ceny, kterou by stály pokud by se stavěly třeba kdekoliv v Evropě, nebo v Americe, nehledě na to, že materiály které se v Indonésii používají a to především velké množství několika druhů tropických dřev, by vůbec kdekoliv jinde nebylo možné vzhledem k ceně použít.

Top